Velká klajdovka byla vždy součástí rozsáhlých pastvin a neúrodných políček na jižním svahu Hádů. Ještě po 2. světové válce jsou na leteckých snímcích vidět obrysy bývalých polí v horní části svahu, v území lze nalézt několik zarostlých kamenic - hromad kamení vysbíraných na okrajích polí. S rozrůstající se těžbou a kolektivizací se přestali místní obyvatelé o tento svah starat, a ten postupně zarůstal křovinami a místy i lesem. V 50. letech se tu chvíli provozoval i motokros. Péče o krajinu se do těchto míst vrátila teprve po vyhlášení chráněného území. Od poloviny 90. let jsou svahy pravidelně sečeny a křoviny zmlazovány. Z původních houštin se opět podařilo udělat křovinaté stráně lahodící oku a prospěšné pro život řady rostlin a živočichů. 

 

Přírodní památka nese jméno Velká Klajdovka. Tentýž název nese také současná restaurace a hotel u silnice přírodní památku lemující. V knize o historii Líšně – "Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme" (Krafl a kol., 2009) – se uvádí, že už dříve zde stával známý zájezdní hostinec. Poloha na trase z Líšně do Ochozi byla poměrně strategická. Hostinec je už z roku 1835 znám jako "Klajdovská hospoda". Název je odvozen od osobního jména Klajda. Kdo však byl oním Klajdou, podle kterého byl hostinec pojmenován, to už se asi nezjistí. Mohl to být hostinský, postava z líšeňské písně nebo třeba první návštěvník hospody nebo ženich, který tu měl svatbu. Člověk dávno zemřel, ale jméno zde zůstalo.

 

Velká KlajdovkaHistorie lokalityHranice chráněného územíGeologická mapaPřehled rostlin a živočichůRostlinná společenstvaPéče o lokalituOhrožení pro přírodu