Je zajímavé se podívat, jak se liší jednotlivé vybrané lokality z hlediska druhové pestrosti širšího okolí. Plochy jsou rozděleny do tří kategorií podle druhové pestrosti krajiny. Zeleně jsou vyznačeny druhově nejbohatší lokality - bohaté křoviny, úhory, stepní stráně, zahrady, extenzivní sady a lesní okraje. Žlutě jsou označena méně pestrá území lesů, zarůstajících částí lomů, zastavěná území s rezidenčním bydlením, louky atd. Červeně jsou vyznačena nejméně pestrá území - pole, průmyslová zástavba, železniční nádraží, aktivní plochy těžby atd. V každém obrázku jsou dvě kružnice - ve vzdálenosti 500 a 1000 metrů kolem umístění úlů.

Lažánky - je typická malá obec předhůří Českomoravské vrchoviny obklopená polními kulturami a lesními porosty. Druhově pestré jsou zahrady, zarůstající sady a okolí lesních porostů.
Hády u Brna - je opuštěný vápencový lom v nejjižnější části Moravského krasu obklopený zahrádkami, zarůstajícími úhory, lesostepními porosty a křovinami. V okolí jsou rozsáhlé stepní porosty. Malou část pak tvoří průmyslová zástavba a železniční nádraží.
Mokrá u Brna - je jeden z nejrozsáhlejších činných vápencových lomův České republice. Leží na jižním okraji Drahanské vrchoviny. V okolí jsou stepní a lesostepní porosty, křoviny a lesy. Velkou část plochy tvoří těžená část vápencového lomu.
Tovačov – Velkou část ploch nevhodných pro hmyzem opylované rostliny tvoří plochy vodních nádrží. Do prostoru zasahuje také část města a zemědělsky obhospodařovaná půda.
Opatovice – Zdejší krajina je směsí intenzivně obhospodařované zemědělské půdy a extenzivních zahrad, sadů, křovin a lesních lemů. Tvoří proto pestrou mozaiku ploch vhodných i zcela nevhodných pro hmyzem opylované rostliny.
Brno – Samotné centrum města je s výjimkou několika parků souvisle zabetonovanou plochou. Výjimku tvoří rozlehlý park kolem hradu Špilberk a park Lužánky. Rezidenční části v okolí centra tvoří většinou mozaika bytových domů, ulic a zeleně.