Přehled vybraných druhů rostlin a živočichů

ostřice úzkolistá (Carex stenophylla) 

Rostliny
Medlánecké kopce jsou tradiční botanickou lokalitou významnou například výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), ostřice úzkolisté (Carex stenophylla), plaménku přímého (Clematis recta), kozince dánského (Astragalus danicus), čilimníku řezenského (Chamaecytisus ratisbonensis), zvonku moravského (Campanula moravica), rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata), černýše rolního (Melampyrum arvense), pochybku prodlouženého (Androsace elongata), radyku prutnatého (Chondrilla juncea) a mochny písečné (Potentilla arenaria). Mezi keři najdeme například růži šípkovou (Rosa canina), r. vinnou (R. rubiginosa), trnku obecnou (Prunus spinosa), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), b. evropský (E. europaeus) a krušinu olšovou (Frangula alnus), ze stromů pak zde často roste třešeň ptačí (Cerasus avium) a dub zimní (Quercus petraea). 


Živočichové
Plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a malou populací ještěrky obecné (Lacerta agilis). Na území přírodní památky bylo zjištěno v posledních letech v době hnízdění 43 druhů ptáků. Z chráněných druhů jde o pěnici vlašskou (Sylvia nisoria), ťuhýka obecného (Lanius collurio), lejska šedého (Muscicapa striata), strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus), žluvu hajní (Oriolus oriolus) a krutihlava obecného (Jynx torquilla). Krutihlav je velmi nenápadný pták jen o málo větší než vrabec. Přitom je to příbuzný datlů a strakapoudů! Na rozdíl od nich má však slabý zobák, dutinu si sám nevydlabe. A ani ocasní pera nejsou tak pevná, aby se o ně mohl opírat po vzoru svých bratranců. Živí se převážně mravenci. Krutihlav má opravdu přiléhající jméno, protože dokáže otočit hlavu až o 180°! U nás je krutihlav zákonem chráněný jako silně ohrožený druh. Je to, jako u mnohých dalších druhů, především kvůli nedostatku vhodného prostředí, ve kterém by mohl žít a vychovávat svá mláďata. Doupných stromů je dnes v krajině proklatě málo. Zhruba 300 metrů západně od přírodní památky se nachází rozsáhlá zatravněná plocha polního Medláneckého letiště s početnou kolonií kriticky ohroženého sysla obecného (Citellus citellus). V minulosti se sysel nepochybně hojněji vyskytoval i přímo na pahorcích dnešního chráněného území. Nejspíše v důsledku absence pravidelného kosení (příp. spásání) a vysoké návštěvnosti se tu dnes již nevyskytuje.

 

Charakter chráněného území podmiňuje výskyt bohatých společenstev bezobratlých živočichů, zejména teplomilného hmyzu. Nejvýznamnější je dlouhodobý pravidelný výskyt pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena), který zde má v rámci jižní Moravy nejseverněji položenou lokalitu. Druh se zde trvale vyskytoval dokonce i v letech, kdy byl v jižněji položených oblastech hlavního výskytu na jižní Moravě považován za téměř vymizelý. Pravidelně lze na vrcholcích obou pahorků pozorovat jarní svatební lety otakárků, obou druhů: ovocného (Iphiclides podalirius) i fenyklového (Papilio machaon).  

 

Medlánecké kopceHistorie lokality | Hranice chráněného území | Geologická mapa | Přehled rostlin a živočichů

Rostlinná společenstva | Péče o lokalitu | Ohrožení pro přírodu